Napsali jsme :

 Měsíčník o psech a kočkách, časopis Můj pes - Moje kočka 5/09

   
 
 

 
Pes je nejlepší přítel člověka – nezáleží mu na tom jestli jste krásní nebo oškliví, má vás rád takového jaký jste.

Shar-Pei
Chinese Fighting Dog
nebo-li Šarpej, Čínský bojový pes je plemenem, které je zahaleno tajemstvím a různými dohady.

Historie... byl či nebyl?

 


V čínských zápisech Hongkongského klubu „Tradice šarpeje“ se uvádí, že město Dali je počátkem původu šarpejů, městem kde všechno začalo. Poté se rozšířili do okolních měst jakým je Foshan, Bezirk, oblast Nanhai, provincie Guangzhou, Macau i Hongkong.
Bohužel neexistují žádné záznamy, které by spolehlivě objasnily původ tohoto plemene. Sošky a malby nalezené v hrobkách znázorňují šarpeje ještě bez nadbytku volné kůže a zdá se, že v dalším období se tento hlídací pes začíná vyvíjet dvěma směry: k větší velikosti a delší srsti (zde mohl být křížen s čau čau i jinými plemeny) a používán k hlídání obydlí a stád, lovu jelenů i medvědů…a k většímu množství volné kůže, kde se začíná šarpej chovat a využívat jako bojové plemeno. Jistá příbuznost ovšem směřuje k plemeni čau čau. Oba by mohli pocházet ze starobylého hlídacího psa, takz. „hanského psa“, z dynastie Han (2. století n. l.). O příbuznosti obou svědčí tmavomodrý jazyk.
 
 

Bojový nebo venkovský štětináč?

Charakteristikou šarpeje je zvláštní srst, která má být, krátká a tvrdá, na pohmat připomínající smirkový papír. A právě nepříjemná, na dotek škrábavá srst měla být nevýhodou v boji pro soupeře, stejně tak nadměrná kůže. Již u štěňat je viditelné velké množství kůže, která je natolik volná, že se skládá do záhybů. Jak pes roste, volná kůže ubývá a záhyby se zmenšují. Nadbytek kůžek mohl být následkem mutace a mohla se objevit zcela nečekaně. Dávní čínští chovatelé mohli tento charakter kůže podchytit a upevnit. Byla výhodou pro zápasícího psa, který se protivníkovi snadno vykroutil a snadněji zaútočil.
Později začali čínští organizátoři dovážet z Evropy zápasnické psy mnohem silnější a agresivnější, šarpej ani se svou volnou a nepříjemnou kůži už nemohl v konkurenci těžkých psů obstát. Údajně ani jeho povaha nepatřila k nejbojovnějším. Zájem o šarpeje výrazně poklesl a psů začalo ubývat.
 
 
          
 Iron Monkey, známý bojovník v Macau se synem (1950)                   Macau 1950
 
 
Čínský režim je málem vyhubil

S příchodem komunistů byly v Číně zakázány psí zápasy a i chov těchto psů se díky neúnosným poplatkům snížil na minimum. Kvůli velkým hladomorům (1958 odhaduje se, že hladomor přinesl smrt 20 až 40 miliónům lidí) bylo v zemi mnoho psů vyhubeno. Stali se velkou konkurencí pro limitovanou dodávku potravin. Dokonce dnes, v jistých částech světa jsou psi pokrmem. Čínský diktátor Mao Ce-tung, který inicioval v roce 1966 Velkou proletářskou kulturní revoluci dosáhl toho, že se země zmítala v chaosu a došlo k obrovským škodám na kulturním dědictví (byla vypleněna muzea, ničeny historické budovy a páleny knihy). Psi se stali přežitkem, potravní konkurencí a kynologie něčím neužitečným.
 
Hong Kong 1960 - 1970, typické psí zápasy

Kulturní revoluce skončila diktátorovou smrtí a pomalu začínalo docházet i k obnovování vztahů se Západem. Šarpej však již byl na pokraji vyhynutí a s ním i cenné záznamy o jeho minulosti.
 Pod záchranou tohoto jedinečného plemene je podepsán čínský chovatel, dnes i posuzovatel Matgo Law, který v sedmdesátých letech na čínských venkovech hledal poslední kusy šarpejů. Zejména na Thai-wanu a v okolí Hongkongu nacházel a vybíral jedince schopné chovu, na kterých založil a poté vzkřísil chov plemene Shar-Pei (chov.stanice Down Homes).
 
 

Víte že: Guinessová kniha rekordů z roku 1978 kde je šarpej zapsán jako nejvzácnější a nejohroženější plemeno na světě píše, že v té době existuje již jen něco kolem 60 jedinců?

Znovuobjevení…díky Číno, díky Ameriko

Díky obnovení diplomatických styků mezi USA a Čínou se šarpej dostal i k americkým chovatelům, kteří se rovněž podíleli na záchraně plemene Shar-Pei . Američané se ubírali poněkud jiným směrem a nerespektováním toho oč čínští chovatele usilovali, odklonili se poněkud od původního čínského standardu, který charakterizoval šarpeje jako dobře osvaleného středního psa, s krátkou, pevnou a zježenou srstí a jednobarevnosti. V Americe se šarpej stal hlavně velmi výnosným obchodem a na kvalitu zdraví či povahu se nehledělo a taktéž zbarvení těchto psů nabíralo nových podob.
 Čína se distancuje od nerespektování exteriéru, ovšem standard FCI č.309/ 09.08.1999 D, uznává různé varianty. Díky tomu je dnešní šarpej tak jedinečný, že stěží nalezneme dva psy stejného typu či barvy.

Typy a barevnost

Šarpejové se liší v množství volné kůže a záhybů na těle. Jedni mají zbytnělou kůži na hlavě a pyscích, jiní nemají pysky tak masité a jejich kůže je hladší, bez záhybů. Rovněž srst je různá. V prvním případě je srst tvrdá, vzpřímená bez podsady do délky 1 cm a nepříjemně pichlavá a tvrdá. Druhý typ srsti je delší do 2,5 cm a měl by na omak připomínat kartáč. Krátkosrstí jedinci, mívají jemnější tělesnou stavbu a mnohem menší hlavu s méně masitými pysky. Jejich kůže bývá většinou více zvrásněná a celkově tento typ působí sportovním dojmem. Bývají živější, nabití energií.
Jedinci s delší srstí bývají zavalitější s tlustou kůží a méně vráskami. Volná kůže je většinou na laloku, hlava je masitá a se silným tělem působí zavalitějším a klidnějším dojmem.
 Šarpej je jednou z nejbarevnějších ras psů. Zbarvení srsti bývá v mnoha barvách, ovšem jednobarevnost je standardní (kromě bílé). Základní barvy jsou: černá, hnědá, červená, písková, krémová, žlutá, modrá, aprikot, isabel a lila. Odstínů je ale něco kolem šestnácti. K nim nepočítáme různé varianty: od světle rezavé do mahagonové nebo světle stříbrné do šedomodré s nebeským nádechem.

Gauč nebo cvičák?

Šarpej zaujme nejen svým vzhledem ale i povahou. Nezasvěcený pozorovatel by řekl, že je to zachmuřený a klidný pes. K cizím se opravdu chová občas odměřeně, je nedůvěřivý a ani na sebe nijak neupozorňuje svou přítomností.
Lidově se dá říci, že šarpej je „fixovaný samorost“. Má svou hlavu, tváří se, že přemýšlí nad povelem a vyhodnocuje situaci, je-li daný povel nutný, aktuální nebo zdali není zbytečný. Základním povelům se naučí a chápe, co se po něm žádá, ale nevykonává je bezrozmyšlenkovitě . Je trpělivý, vnímavý a velice citlivý a již od štěňátka čistotný. Tvrdým zacházením jeho charakter chřadne a může se stát, že z něj vyroste nedůvěřivý či agresivní jedinec. K cvičákovému drilu se moc nehodí, ale existují i výjimky se složenou pracovní zkouškou (ZZO - Erwin Black Charisma, ZOP - HAKIM XIN Doubravecký vrch). Stejně tak se najdou výjimky v coursingu (Mistr České republiky Castlon Crease Pei). Jiní trénují agility či tanec se psem. Jako je šarpej v typu rozdílný je stejně tak rozdílný i v povaze. Jeden vybíjí svou energii, kde se dá, druhý celý den prospí. Těch, kteří neradi mění své návyky je však mnohem víc, ale v žádném případě nejsou líní. Obecně lze říct, že „sportovní typ“ šarpeje bývá živější a také se mezi nimi mohou vyskytovat více svéhlaví jedinci.
 
4.9.2010   O pohár starosty Městyse v Suchdole nad Odrou v kategorii ZZO vybojoval shar-pei
Erwin Black Charisma  skvělé 1.místo (52bodů)!!!

   

Rodinný plyšák, hlídač a kamarád jak má být

 Míša plýša, jak je šarpejáři toto plemeno nazýváno, miluje svého pána, svou rodinu a cítí se šťastný, že může mít o všem přehled. Není psem vhodným do kotce. Bez společnosti člověka a zavřený v kotci velice trpí. Výborně si zvyká i na domácí zvířata či ostatní psy a se cítí velice dobře, může – li hlídat a dávat pozor na celou svou smečku. Stejně výborně si zvyká i na sídlištní bydlení. Velice rychle se orientuje a dokáže čekat na pána. Je samostatný, ale potřebuje hodně lásky, za kterou je neskonale vděčný. Šarpej je pes, který neobtěžuje neustálým přinášením aportů nebo vyžadováním se pozornosti. Žije vedle svého pána a dívá-li se pán na televizi, bude se dívat také. Když venku prší, klidně počká, až přestane. Miluje procházky, ale ještě víc má rád své pohodlí a moc rád spí. To neznamená, že by byl líný nebo špatně hlídal. Naopak. Nejraděj, pokud je u domu se zahradou, vyhledává si místa odkud nejlépe a všude vidí. Každý z nich je individuální a tak jeden bude běhat celý den a kontrolovat své teritorium a druhý bude sice ležet a pozorovat okolí, ale jedním očkem bude stále ve střehu. Dokáže být velice mrštný a rychlý ač vypadá lenivě nebo neustále zamračeně. Návštěvy rád přivítá, ale více neobtěžuje. Velice nerad se nechává osahávat cizími lidmi. Pokud si ale někoho oblíbí, rád se nechá pohladit i po hlavě. V pubertě bývají někteří jedinci více tvrdohlaví, ale vše se dá napravit správnou a trpělivou výchovou. S dospělými jedinci nebývají většinou problémy, neboť již mají zažité své denní rituály a neradi je mění. Ve správných rukou to bývají bezproblémoví psi.
Šarpej je pes s velkým srdcem, společenský a klidný, ale nehodí se pro každého. Pokud někdo očekává neustálé plnění povelů nebo denní vyžití kynologických akcí, bude zklamán. Ve většině případech nevydrží totiž dlouho vyvíjet stále stejnou aktivitu a rád se rozhoduje sám. Šarpej je osobnost a i když je dosti samostatný, musí mít pro koho žít. Je výborným společníkem, ochráncem, kamarádem i učitelem. Neboť my lidé se učíme od něj poznávat a chápat šarpejí svět, jeho povahu, reakce a chování.
 
1. Castlon Crease Pei (Teryk) je 1.šarpei v ČR s Coursingovou licencí... Mistr Moravy a Slezska, Mistr České republiky (2006)
2. Angelina Black z JAN-ZDE-KU je druhým šarpejem s profesionální Coursingovou licencí..  (2009)
3. Arin Amanda´s  Dream si licenci vyběhala jako třetí šarpík v ČR (2011)
 
 
  
 

Zdravotní a kožní problémy? To je minulost

O šarpejích se traduje, že jsou to nemocní psi, kteří trpí neustálými záněty kůže, která se jim musí čistit, jelikož má sklon k plísním. Tak tomu není.
Šarpej se od ostatních plemen odlišuje právě svou kůží, která má zvláštní schopnost pojmout v buňkách velké množství tělních tekutin a tuků. Tím dochází k mnohoznásobení tloušťky kůže. To má za následek tvoření záhybů, vrásek a laloku, což vytváří typický vzhled tohoto plemene. Dnes již není trendem docílit v chovu co největší množství volné kůže a tím se pověry o problémech s ní maximálně snižují. Šarpej nevyžaduje žádnou zvláštní péči, jeho srst postačí pravidelně vyčesávat a také v případech potřeby vytřít měkkým hadříkem. V době línání je vhodné při vyčesávání např. gumovou rukavicí, dodržet pravidelnost, aby rychleji mohla narůst srst nová. Někteří jedinci mohou trpět potravní alergií, kterou většinou způsobuje pšenice ve složení granulované potravy. Jiní mohou mít alergii na trávy či pyly. Tento problém je odstranitelný vhodným výběrem potravy či vyhýbáním se rizikových míst. Dříve byla největším nepřítelem šarpejů amyloidóza (infekční horečnaté onemocnění vedoucí k náhlé smrti). Dnes díky důslednému výběru zdravých partnerů dochází k odstranění této nemoci v chovech. Rovněž problémy s entropiem – vtočením očních víček se daří snižovat vhodným výběrem jedinců. Štěňata již u chovatele jsou pečlivě pozorována a v případě postižení vrozené vady se oči bez pomoci veterináře neotevřou. Chovatel by v takovém případě měl nového majitele o zákroku uvědomit. Štěňata předává chovatel samozřejmě zdravá a jsou-li po zákroku, musí mít již víčka zdravá a čisté oči.
Šarpej je jinak zdravý pes, nenáchylný k infekčním onemocněním a i různé trhliny v kůži se rychle hojí. Je oddaný, trpělivý a klidný, proto bývá rychleji vyléčen.

 Toto plemeno si prošlo velmi těžkým obdobím, kdy se více hledělo na kvantitu než kvalitu a kdy komerční stránka byla převážena nad chovatelstvím. Situaci komplikuje i standard s nepřeberným množstvím výkladu. Dnes, díky velké snaze a obětavosti seriózních a pro šarpeje zanícených chovatelů se toto plemeno těší nejen vzrůstající oblibě, ale i výbornému zdraví. Přesto se stále jedná o plemeno opředené spoustou pověr, pomluv a nepochopení.

V současné době se šarpejáři sdružují ve třech klubech: Klub chovatelů málopočetných dogovitých plemen psů, Exotic klub a specializovaný Shar-pei club. Všechny tyto kluby se snaží o jediné: aby zapsaná štěňata byla zdravá a šarpej , stoupající v popularitě se jednou provždy zbavil nálepky „stále nemocného psa“. Vždyť na jeho dobrém zdraví nám všem záleží především. A o to tady jde.

Flowered  Shar-Pei

Je šarpej, kterému chybí charakteristický znak jednobarevného zbarvení. Tito psi jsou převážně dvoubarevní a originální název Flowered v překladu znamená květovaný. Mají jedinečně rozvrženou barevnou hlavu, která je v 75% jednobarevná a její dezén tvoří obrácené " ^ ". Tělo má minimálně 50% bílé barvy se skvrnami nebo tečkami v barvě hlavy rozseté nepravidelně po těle. Vyskytují se v každé základní barvě včerně modré i sobol. Jsou zde již od počátku záchrany šarpejů. Díky skupince psů dovezených do USA, vytvářeli podstatnou část chovu. Několik nadšenců projevilo zájem o uznání květovaných šarpejů. To na čas znemožnilo dovoz nových linií do USA. Důsledkem omezeného genetického výběru se všechny chovatelské linie v Americe staly velmi příbuzné a výsledkem bylo, že šarpejové v USA měli podobné zdravotní problémy a genetické vady. V 80. letech se cena štěňat pohybovala kolem 3.500,- dolarů.
V r.1990 při posuzování Klubové výstavy v Phoenix v Arizoně, vydává Matgo Law (muž mající na svědomí záchranu šarpejů) prohlášení, že s ohledem na standardní chovné barvy vylučuje možnost aby Flowered byl uznán nebo přijat jako standardní barevný ráz. Přesto dodnes ve světě (USA, Austrálie, Brazílie, Kanada, Španělsko, Francie, Nizozemí) existují nadšenci, kteří se združují v klubech a nadále usilují o uznání tohoto barevného rázu. Mají svůj standard, pořádají výstavy a těší se z vítězství svých psů.

Skutečnost, že FCI ani AKC květované šarpeje neuznává jako standardní zbarvení a je z výstavních kruhů diskvalifikován, nemění vůbec nic na tom, že se v chovech vyskytuje (zvláště u dovozu z výše jmenovaných zemí), těší se velké popularitě a dobývá srdce dalších a dalších příznivců.
                                                                                                                           Jana Šateková

TOPlist