Zde bychom chtěli věnovat vzpomínku všem psím přátelům, kteří si našli místo v našich srdcích, či nám nějak ovlivnili naše každodenní životy...

Ais Cream z JAN-ZDE-KU

                   * 4.4.2008       † 28.2.2012

V životě jsou dny, o kterých doufáme, že jsou jen špatným snem. Že zítra vstaneme a vše bude jako dřív... Bohužel, někdy tomu tak není...

Jedním z těch špatných dnů bylo i úterý 28. února, kdy náhle odešel do psího nebe Aisíček, klouček, pocházející z našeho chovu. U původního majitele to neměl zrovna jednoduché, ale jeho paničky o něj bojovaly a později i pečovaly a vím, že Aisík byl pro ně vším... Získaly jej do své péče a věnovaly mu nekonečnou lásku...  A pak přišel ten den, kdy pan Áčko nestihl oblíznout paničce obličej a říct jí, jak moc ji má rád ...

Chtěla bych Aisíčkovým paničkám poděkovat za vzornou péči, lásku, krásně prožitý psí život a v neposlední řadě poděkovat i za boj o jeho "pár hodin" života ...    Děkuji.

 


  Šerpinka

                    * 21.2.2007   † 2.3.2012

Druhým, špatným dnem byl i pátek 2. březen, kdy přišla zpráva, že "naši" šarpejí rodinu opustila Šerpinka... Její srdíčko dotlouklo v 11 hod.

Šerpinka byla úžasná  i když měla svůj svět, do kterého nikoho nepustila. My jsme měli nádherné štěstí, že jsme díky Šerpince poznali to nejcennější... pravé přátelství a rodinu o které může člověk někdy jen snít...

Šerpinka ovlivnila naše životy tím správným směrem a nejen já,  ji za tohle moc děkuji...

 


        Cedrik z Buhdalu 

                  * 23.5.2008         † 27.4.2012

Říká se, že do třetice všeho dobrého i zlého. Nevím co vše se do tohoto přísloví počítá... ale dnes si už myslím, že cokoli. Ať jsou to lidé, věci, osudy nebo zvířata... prostě když Ten nahoře rozhodne, nedá se nic ukecat.

A tak se stalo, že jedno  přátelství vzniklo dřív, než se lidé osobně poznali. Díky  šarpejímu kloučkovi, kterého dřív nikdo neznal, neviděl...  jen slyšel.

Cedrísku, děkujeme za přátelství, které vzniklo díky Tobě...  A věř kloučku, že jsi zde nebyl nadarmo.  Dokázal jsi naplnit několik srdcí nejen svou nekonečnou láskou, ale i tím nejvzácnějším na světě...  čím přátelství je.

Děkujeme Ti.

 


                   Anička                               

                                               Arin Amanda´s  Dream

                       * 4. 3. 2006         † 22. 9. 2014

Když mám mluvit za sebe... byla to nejlepší, co mě v životě potkalo. Babička o ní říkala, že je nejrozumnější z celé naší rodiny. Byla nám všem nablízku ve všech situacích a i v těžkých chvílích, které člověka v životě potkají nás dokázala povzbuzovat. Věděla, kdy oblíznout nos či slzy či pošťouchnot čumáčkem a pohledem říkala : hlavu vzhůru, bude líp.

Byla neskutečný komik, stejně tak paličák s elegancí dámy... u všeho musela být a hlavně vše měla pod kontrolou... Milovala výlety, návštěvy, coursing, jen výstavy ji nudily.

Bohužel, jsou nemoci, nad kterýma se vyhrát nedá... Anička bojovala statečně a byla to ona, kdo nám dával sílu i naději.... 

Přišla chvíle, kdy jsem věděla, že musí odejít... Hleděla mi do očí a olizovala slzy, které se mi kutálely po tváři... její pohled říkal : neboj se, zůstanu s tebou navždy...

Odešla 22.9. 2014 v 5:20... a měla pravdu. V mém srdci zůstane navždy... a nejen v mém.

 

 

 

 

TOPlist