Genetika
                Luxace čéšky
U psů je momentálně známo na 450 dědičných nemocí. Za tuto neradostnou bilanci vděčíme mimo jiné pokrokům v oblasti genetiky. K užitku nám tyto znalosti ovšem budou pouze v případě, když z nich budeme umět vyvodit důsledky. To znamená, že budeme psy, kteří mají být použiti v chovu, v maximální možné míře testovat na dědičné nemoci.                            
To samozřejmě může znamenat, že určití jedinci budou z chovu vyloučeni a to i v případě, že exteriérově odpovídají těm nejnáročnějším kritériím a blíží se ideálu. Takové rozhodnutí je samozřejmě velmi bolestivé, ale jediné správné. Luxace (vymknutí) čéšky čili pately patří k nejrozšířenějším dědičným onemocněním a cíleným chovatelským výběrem ji lze procentuálně omezit. Chovatelé by této šance měli využít. Naštěstí v některých chovatelských klubech už psa, dokud za sebou nemá všechny preventivní prohlídky, nepustí do chovu.
Nejen malá plemena
Luxací čéšky bývají postižena především malá a miniaturní plemena. Luxace pately (vykloubení kosti zpevňující kolenní kloub) byla ve zvýšené míře zaznamenána u malých a trpasličích pudlů, jorkširských teriérů, čivav, pekinézů, bostonských teriérů, francouzských buldočků, king Charles španělů sifonků, papilonů a japonských činů. Ale i mnohá jiná plemena trpí opakovanou diskolací čéšky. V této souvislosti bývají zmiňováni čauové, šarpejové nebo bernští a appenzelští salašniští psi. Pudlové, kokři, irští setři, boxeři, flat coated retrívři a pyrenejští horští psi zase mívají sklon k vnější luxaci (laterní luxace). Všichni ostatní (75-80%) k vnitřní (mediální) luxaci.
Příznaky
Jak k tomuto vykloubení vůbec dojde? Abychom to pochopili, musíme alespoň v hrubých rysech znát stavbu kolenního kloubu. Kolenní kloub se u psa skládá z hlavice kosti stehenní (femuru), kosti holenní (tibia) a kosti lýtkové (fibula). Čéška (patela) je uložená v úponové šlaše čtyřhlavého svalu stehenního, klouže v kloubní jamce kosti stehenní a přiléhá k okraji holenní kosti. Dalšími součástmi kolenního kloubu jsou meniskus a postranní vazy. U psů, kteří jsou postiženi luxací pately, během nějakého pohybu čéška spontánně „vyskočí“. Časem to může mít různé důsledky od zánětů kloubů až po poškození kosti. Ochrnutí lze nejprve pozorovat jako nečekané náhlé zvedání končetiny, případně její setrvání nahoře. Jakmile čéška skočí zpátky do své původní pozice, pes začne postiženou nohu zase normálně zatěžovat.
 
Včasně léčit
Veterináři naléhavě doporučují začít s léčbou luxace pately co možná nejdříve. Jen tímto způsobem lze zabránit následnému poškození kloubu. Léčbou se myslí operace kolenního kloubu, při níž je prohloubena jamka. Kromě toho se provede přemístění místa nasazení přímého kolenního vazu. Přesný průběh operace závisí na plemeni, stáří i konkrétních příznacích.
Dědí se
Ačkoliv je dávno známo, že luxace čéšky je dědičná (zřejmě polygenně recesivně), jednotné směrnice chovu na sebe dávají čekat. Jako vzor funguje už delší dobu švýcarský model prohlídek, jež před šesti lety převzali také Němci a posléze i Rakušané. Cílem všech těchto snah je dosáhnout společného konceptu přesahujícího hranice jednotlivých zemí a odpovídajícího zodpovědné chovatelské práci. Dosavadní snahy ukázaly, že majitelé, chovatelé a veterinární specialisté na malá zvířata mohou společně odvést pořádný kus práce.
Dvojí kontrola
Model Švýcarského klubu chovatelů malých plemen zahrnuje dvojí kontrolu:
První kontrola  (ve stáří deseti měsíců)
·      do chovu jsou připuštěni všichni psi, kteří nevykazují příznaky luxace čéšky, a to až do příští kontroly,
·        psi, jejichž čéšku lze pohmatem dislokovat, smějí být spojeni jen se psy staršími tří let, kteří mají klinicky potvrzeno, že nejsou postiženi luxací,
·         psi se spontánní nebo trvalou luxací jsou vyloučeni z chovu.
Následná kontrola  (ve stáří tří let)
·         psi, kteří nemají žádné příznaky ani ve stáří tří let, jsou natrvalo připuštěni do chovu,
·         pokud je možno čéšku pohmatem posunout, smějí feny (obecně) a chovní psi (podle výsledků zkoušek potomstva) zůstat v chovu,
·        všichni psi se spontánní nebo permanentní luxací jsou z chovu vyloučeni.
Genetická lest
Ačkoliv navzdory jednotné selekci v chovu čéška nepřestává být problémem, nelze to připsat na vrub neochotě seriózních chovatelů. Projevuje se zde spíše skutečnost, že u mnoha psů se luxace pately nemusí nutně pojit s ochrnutím. O to důležitější je odhalit i tyto přenašeče choroby a vyloučit je z chovu.
Švýcarský klub chovatelů trpasličích psů na tento požadavek zareagoval už dávno. Již déle než deset let požaduje vyšetření na luxaci ještě před připuštěním psů do chovu. Ve Švýcarsku je k tomuto účelu k dispozici téměř pět set veterinářů.
Dá se říci, že chovatelé jsou v boji s touto nemocí na dobré cestě. Ale pozor : v chovech, které nepodléhají žádným chovatelským předpisům, se může kupec nadít všeho. Naproti tomu, když si vezme štěně z kontrolovaného chovu, pravděpodobnost, že štěně bude tímto onemocněním postiženo, výrazně klesá, i když zcela vyloučit ho nelze.
 
Svět psů 03/09                                                                                                                                                                   Gabriela Metzová
 
TOPlist