Pyometra

Pyometra je vážné onemocnění fen, charakterizované nahromaděním patologického obsahu uvnitř dělohy s následnou změnou celkového zdravotního stavu. Název pyometra nemusí vždy zcela přesně vystihnout daný patologický stav dělohy (pyo-nahromadění hnisu), ale vzhledem k podobnosti  anemnestických údajů, klinických příznaků a způsobů léčby se vžilo jednotlivě označení pyometra. Toto onemocnění se projevuje především u fen nerodících a starších 6-7let. Proběhlá březost snižuje na minimum možnost vznik pyometry po dobu dvou let.

                                                        

Etiologie:

Co je bezprostřední příčinou vzniku pyometry, není doposud zcela zřejmé. Má se za to, že musí dojít ke spolupůsobení několika faktorů, které samy o sobě toto onemocnění nevyvolají. Mluvíme tedy o pyometře jako o multifaktoriálním onemocnění. Mezi tři základní faktory podílející se na vzniku pyometry řadíme:

*  Hormonální dysbalance

*  Bakteriální infekce

*  Selhání obraných(imunitních) mechanizmů feny.

Předpokládá se, že prvotním impulsem vzniku pyometry  je vysoká hladina samičích pohlavních hormonů (estrogenů) nebo jejich prodloužené  působení. Tento stav vzinká u starších fen následkem patologických změn na vaječnících (perzistující folikuly, vaječníkové cysty, nádory) u mladších fen se mohou uplatnit  nežádoucí účinky hormonální terapie při raném přerušení gravidity nebo oddalování říje. Zvýšená hladina estrogenů způsobuje profileraci(zbytnění) děložní sliznice a zmnožení  děložních žlázek. Estrogeny mino to působí útlum kostní dřeně, což se významně odráží ve snížení obranyschopnosti organismu. V další fázi se zvyšuje hladina dalšího hormonu- progesteronu, která má za odezvu nastolení bouřlivé sekrece děložních žlázek. Dochází ke kumulaci jejich sekretu“děložního mléka“ uvnitř  dělohy, která je navíc potencované obtížným vstřebáváním přes zesílenou děložní stěnu. Vzniká stav, který můžeme nazvat jako mukometra(nahromadění hlenu) nebo hydrometra (nahromadění čirého sekretu).

Nahromaděné děložní mléko je ideální substrát pro pomnožování bakterií. Ty se do dělohy dostávají v naprosté většině případů z pochvy přes děložní krček (otevírá se pouze při porodu a hárání). Za možný zdroj bakterií můžeme považovat vaginitidy (zde se uplatňuje i pomalé difúzní šíření infektu sliznicí nebo svalovou vrstvou), močové infekce a krytí.

Nejčastějšími  druhy bakterií jsou Escherichia coli a Staphylococcos intermedius. Významnou roli v závažnosti onemocnění hrají endotoxiny (agresivní zplodiny vznikají při rozpadu bakterií a slizničních buněk), které  působí negativně na děložní stěnu a po vstřebávání do krve i na celý organismus (postižení jater, ledvin a výstelky dutiny břišní).  

Klinické příznaky

Klinické příznaky se u fen výrazně liší a jsou závislé na pokročilosti onemocnění, citlivostí feny, charakteru a stupni postižení ostatních orgánů.

*  Zvýšené pití a zvýšené močení (polydypsie a polyurie) – je jeden z nejčastějších příznaků pozorovaných majitelem. Tento příznak mají na svědomí toxiny E. coli, které blokují zpětné vstřebávání vody v ledvinných kanálcích a tím porušují koncentrační  schopnost ledvin. Kompenzačním mechanismem se potom uplatňuje žíznivost.

*  Nechutenství a následné hubnutí

*  Apatie, neochota k pohybu.

*  Slabost pánevních končetin, kulhání – pravděpodobně také následkem působení toxinů. Někdy vzniká dojem, že fenka ochrnula.

*  Zvětšování dutiny břišní

*  Výtok z pochvy. U otevřené formy pyometry se objevuje již na začátku onemocnění a velmi usnadňuje diagnostiku. Jeho charakter je různý od řídký nebo hustý světle růžový, špinavě červený až po hnisavý. U uzavřené formy se výtok nemusí objevit vůbec anebo až v pokročilých stádiích onemocnění, kdy se tlakem nahromaděného sekretu otevře děložní krček.

*  Teplota může být normální, snížená, ve stádiu intoxikace zvýšená.

*  Ostatní příznaky, které se objevují v závislostech na postižení ostatních orgánových systémů- zvracení, průjem, neurologické potíže.

Z diferenciálně diagnostického pohledu je nutné rozlišit onemocnění dělohy, pochvy a močového aparátu. Podobně se totiž může projevit prodloužená nebo rozdělená říje, potrat, březost, falešná březost, patologické stavy pochvy, ojediněle v močovém měchýři.

K rozlišení a lokalizaci problému je indikováno provedení vaginoskopie (prohlídka pochvy pomocí spekula), vnější prohmatání dutiny břišní, rentgenologické a ultrasonografické vyšetření, vaginální cytologie, vyšetření krve a moči. 

Terapie se opírá o dva přístupy

*  Konzervativní (nechirurgické) řešení spočívá a aplikaci látek (v dnešní době se nejčastěji používají prostaglandiny), způsobující evakuaci děložního obsahu. Toto se doplňuje podáváním antibiotik. Tento způsob  ošetření je vhodný použít u mladých chovných fen, u kterých se předpokládá  jejich další chovatelské využití, dále u fen, u kterých by bylo chirurgické řešení velmi rizikové. I když mají používané látky schopnost dilatovat uzavřený děložní krček, nedoporučuje se použití konzervativní terapie u fen s uzavřenou formou pyometry. Při dalším hárání je doporučitelné krytí feny, jelikož případná březost sníží riziko opakování pyometry.

*  Chirurgické řešení je doporučitelné u všech fen, u kterých  neplatí výše zmíněné důvody. Tento způsob ošetření je zcela určitě doporučitelnější. Spočívá v odstranění dělohy, které se v naprosté většině případů doplňuje  odstraněním vaječníků- hysterectomie, resp, ovariohysterectomie.

Pyometra je velmi vážné a relativně časté onemocnění. Pokud se včas a adekvátně neléčí, dochází k ohrožení života feny. Častý je pozvolný nástup klinických příznaků, které majitel nemusí zachytit, a proto se do ordinací dostávají pacientky ve stádiích intoxikace, sepse, se selháváním ledvin a jater.

Důležité zásady  

*  Období metestru )14.-65. den po vrcholu říje) je obdobím, kdy je  fenku nutné zvýšeně sledovat.

*  Všímejte se každé změny zdravotního stavu, hlavně  zvýšené pití a močení, nechutenství, slabosti pánevních končetin.

*  Pokud se fence zvětšuje dutina břišní a nejste si jisti, nechte fenku vyšetřit.

*  Pokud byla u vaší fenky diagnostikovaná pyometra a nemáte další chovatelské ambice, nebraňte se provedení kastrace, zamezíte tím riziku opakování tohoto vážného onemocnění.

*  Jakýkoliv výtok z pochvy u vaší fenky nepodceňujte a ihned nechte vyšetřit.Pečlivě zvažte každé použití hormonálních preparátů (oddálení říje, přerušení nežádoucího nakrytí).

Napsal MVDr. René Finsterle  

TOPlist