Národní výstava Olomouc 13.1.2007 (Anička)
Konečně! Jedeme do Olomouce na Národní výstavu. Jůj, tam bylo pejsků. A kolik šarpejů..Teda co pejsek to krasavec. Panička říká, že co šarpej to osobnost a dva stejné prý nenajdu. Opravdu, každý svým způsobem jiný a všichni krásní. Jeden se mi líbil, musím to Babu doma povědět. Byl tam i bráška Apollo, ale dnes neměl asi náladu. Štěkal po mě. Jinak roste do krásy, kluk jeden. Do kruhu jsem šla sama. Holčička co byla přihlášená nepřijela. Paní rozhodčí řekla , že jsem krásná, já dala nosánek nahoru a dostala jsem V1, CAJC. To bylo radosti! Kluk jásal a pusinkoval mě, fotil a fotil.. Panička řekla, že jsem jí dala krásný dárek k narozeninám a pánečka bolelo oko. Apollo byl oceněný stejně a oba jsme pak měli možnost stát v kruhu s vítězi všech tříd. Byla to pro nás mláďátka čest, stát vedle šampiónů i účastníka Světové výstavy. Bylo to krásné.. Panečka bolelo očičko víc a víc, tak se jelo domů. Panička s ním chtěla jet k doktorovi, co k němu běhá s Babu. Je specialista na očička, ale paníček jí klepal na čelo. Cestou se zjistilo, že kluk nic nenafotil. No snad se mu to povede příště. Doma bylo hezké přivítání a my to s Babu všechno probraly. Mohla jsem spinkat s našima v pelíšku a raději jsem se do rána ani nepohla, aby si to náhodou nerozmysleli. Byl to moc krásný den.
PS: mimochodem,paneček nakonec k doktorovi jel.Vytáhli mu na pohotovosti šponu z oka a bylo po bolesti. Haf.
(Babu)
15.1.2007
Tak už nemám žádné stehy a snad chvilku klid. No, mám prostě velký kožich. Anička byla na výstavě a prý je krásná. Ale jak je na zahradě, vůbec se krásně nechová. Vyválí mě klidně v blátě a ještě se směje. Já se válet ani vyvádět nemusím. Nebaví mě to. Občas sice do mě vlítnou nějací čerti a chvilku běhám, ale hned se unavím. Any mě provokuje ať prý hýbnu zadkem, ale honit se za nějakým balónem mě fakt nebaví. To si radši sednu na schody a hlídám. Jelikož trochu hůř vidím, štěkám raději na všechny strany. Ať všichni ví, že tady hlídám já.
26.2.2007 (Anička)
Od té doby co panička přestala kvůli nám tolik pracovat, hodně se změnilo. Sice pořád někam odbíhá, pak se zase vrátí, ale už vůbec nejsme doma samy. Jedinou větší škodu, kterou jsme provedly je rozžužlaný gauč. Ale myslím, že to není nic vážného. Panička říkala, že až dostaneme s Babu rozum, koupí nový. To nevím, kdy to bude. Když s Babu blbnem, tak všichni říkají, že rozum nedostanem snad nikdy. Ale já vím, že to tak není. Protože panička to říká jen tak. Ví, že jsme pěkně chytré holky a myslím, že už máme celou rodinku omotanou pěkně kolem packy. My máme vlastně krásný psí život a tak je nám líto, když slyšíme, že někdo musí dát pejska pryč, protože doma na něho nemají čas. To na nás si udělají čas vždycky a tak by to mělo být.
1.3.2007 (Babu)
Teda to zas byl den.. Co je panička víc doma, pořád má nějaké připomínky. Řekla, že si odskočí k počítači a my s Aničkou si tak krásně hrály. Anička mi ukázala polštářek, se kterým si hrála, když byla malá. Mě se líbil, tak jsem si s ním pohrála taky. Pak přišla panička a té se to vůbec nelíbilo. Moc nadávala, ale tak nějak divně a já vůbec nevěděla co mám dělat. Styděla jsem se a šla jsem do pelíšku. Koukám, Anička se směje, panička se směje, babička taky a holka šla uklízet ten polštářek. Když se celá smečka dost vynadívala a nasmála, řekla panička : Babu, kdybys neměla ten ksichtík co máš, tak ti dám takovu na prdel, že bys koukala. Vůbec to nechápu. Ona nadává a ještě se směje. Teď si ze mě dělají všichni legraci a ukazujou mi zbytek polštářku. Když ho vidím, tak se stydím a jdu se schovat. To by mě zajímalo, čemu se furt chechtají...
Po dnešní krásné noci, kdy jsem spala v pelíšku s páníčkama a bez Babu, byl ještě krásnější den. Babu spala s holkou, protože panička říkala, že už to nevydrží a že se z toho jejího chrápání zblázní. Jenže, když si holka vzala Babu k sobě do pelíšku, začal chrápat zase páníček. No, nakonec jsme všichni usli vysílením. Dopoledne se smažilo, peklo, pořád se něco snášelo a nakonec mi dali velkou mašli a všichni mě začali pusinkovat. Jéjda, já mám své první NAROZENINY!!! A jak na mě jsou všichni hodní! Spousta dárečků a mňamek a panička pořád říká, jak je šťastná že mě má. Babu jen koukala a byla znuděná, protože nedostala svůj vlastní dort. Až bude mít narozeniny Babu, tak určitě dostane dobrůtky taky. Já si dnešek pěkně užila, opravdu. Jsem ráda, že jsem dostala tolik dárečků, budeme s Babu pěkně blbnout a dám ji taky kousek dortu a paštičku... prostě krásný den...!!
.jpg)
20.3.2007 (Anička)
Dneska byla venku docela fajn prča. V noci řádně nasněžilo a ráno jsme s Babu pěkně řádily. Teda ráno moc né, to jsme byly ještě ospalé, ale jak panička dorazila z práce a pustila nás ven. Bylo to super. Po kolínka snížek, pěkně jsme se s Babu rochňaly. Dnes do Babu vjeli asi všichni čerti, říkala panička, jelikož čumákem razila ve sněhu cestičky a moc se jí to líbilo. Mě to pak už moc nebavilo, raději naháním ptáčky, to se mi líbí teď nejvíc. Dokonce lezu na strom, když nikdo nekouká. Ale zrovna dneska koukal děda, když jsem mu proběhla záhonem. Já vím, že tam nesmím, ale ten kos si fakt koledoval. . Hraje si tady se mnou na honěnou. Ale snížek je fajn, jen kdyby tolik nestudil...
Dnes to bylo strašně fajn, papápání, spinkaní, hraní.. Panička nás prohnala cvičákem, překážkama a taky nás zapřáhla do tahání dětí na bruslích. Moc se mi to líbilo, pořád jen udělat., pochválit., pamlsek.. a to já můžu pořád. Anička sice řádila s klukem jako tajfun, ale my jsme si s holkou pěkně v klidu běhaly a bruslily. Překážky mě moc nebaví a poslušnost je moc fajn, protože pak nic nemusím. Horší je to s Andulkou, ta je živel a nevydrží minutku v klidu. Ale ze všeho byla nejlepší večeře a spinkání. Dneska jsem padla do pelíšku a už mě nezajímalo nic.. Ani ty labutě na rybníku, které jsem jako vždycky nechytila..
Tak nejdřív se pochlubím, že jsem dostala svého druhého CAJCe a nemusím tady vůbec říkat, jakou měli všichni radost. Jasně, že velkou! Babu šla s námi a držela mi packy. Byla tam její chovatelka a říkala, že Babu je moc krásná a já samozdřejmě taky. Musela jsem se smát, když se šla Babu ukázat do kruhu panu rozhodčímu Hořákovi. Řekl : Tohle jsem v životě neviděl, to je úžasný.. a někdo od Brabantíků (pejsků) řekl : co je na té bílé tak úžasné, zkřížím žlutého psa s bílým a je to! Ach lidi.. Ale měla jsem radost, že se Babu panu rozhodčímu líbila. Dokonce si myslím, že je fajn, že s ní panička do toho kruhu šla. Ona se totiž strašně styděla a nechtěla tam jít. Ale kdepak! Pak Hořák byl doslova nadšený. Já samozdřejmě taky a vůbec všichni co nás tam bylo, protože každý si odvezl ten svůj titul. Panička poznala nové lidi a my s Babu nové pejsánky. Myslím, že to byla moc pěkná výstava a doufám, že se zase brzo někde sejdeme. Haf, haf
1.5.2007 (Babu)
Panička dnes odmítla ráno vylézt z pelechu. Prý je Svátek práce a to znamená, že se dnes flákáme, nic neděláme, papáme a hrajeme si. No já jsem souhlasila, ale páníček byl proti. Stejně jsme se s Aničkou a paničkou pěkně v pelíšku vyrochňaly, pak napapaly, trošku jsme si pohrály a byl večer. Hrozně rychle nám ten den letí, ale je fajn, když jsme všichni doma a můžeme být spolu. To jsme asi s Andulkou nejšťastnější.. Jen škoda, že den nemá více hodin, to bych papání dostala možná 8x za den.
Už v noci jsem cítila, že se něco děje. Já mám dobrý čich, víte. Panička moc nespala, ale ráno už byla docela v pohodě a blbla s námi. Naložili nás do auta a jel i kluk. Tak to mi bylo hned jasné : jedeme na výstavu!!! Jupí, budou tam hafíci a kámoš Bestík a určitě i někteří známí dvounožci. Jelo se na Krajskou a Klubovou výstavu do Hlučína. Jako prvního jsem viděla brášku Apolla, pak Bestíčka a konečně Koua! Byla tam Cherry, obě Čikitky..no spoustu známých i neznámých kožíšků. Bylo to prostě fajn. I Babu si užila. Přišel Mazlík-taky kvítko. No, byl to krásný den. Panička měla obrovskou radost,dostala jsem V1,CAJC a Klubový vítěz. Jo a taky pohárek a mňamky. Bráška Apíšek byl ohodnocen stejně. Na Krajské výstavě jsem rovněž páníčkům udělala radost s V1,Vítěz třídy. Pak se fofrem mazalo domů jelikož to vypadalo na pořádnou bouřku. A víte co? Bylo to moc faj a zdravím všechny co tam byli, protože jsou skvělí!!!
27.5.2007 (Babu)
Teď, co jsou takové horka..,vůbec se mi nechce běhat, ani nikam chodit. Anička, to je nezmar. Pořád honí ptáčky a vůbec neumí odpočívat. Šijou s ní všichni čerti. Naše babička říká, že je hyperaktivní. Já nevím co to je a je mi to docela jedno. Ale protože Andulka musí trénovat klidové situace, zavelela dnes k večeru panička, že se jde na pivo! A to já mám moc ráda! Ale dali mi prd, tak jsem alespoň hlídala a všechny poštěkala. Já v klidu byla, ale Andulka... Posbírala všechny nedopalaky z cigaret a dokonce chtěla slíznout nějakou přilepenou žvýkačku. Nakonec zblajzla zelový salát, co vypadl někomu z talíře. A pak, že klidové situace....Takže se šlo na procházku. Nebylo už takové horko a tak jsme se s Andulkou i pěkně vyběhaly..
2.6.-3.6.2007 Věšín, Klubová výstava Shar-pei-clubu (Anička )
Já jsem teda dneska vůbec nemohla dospat! Jelo se na výlet do Věšína. Cesta byla dlouhá, trochu jsem se nudila, ale jen co se přijelo na místo, bylo to prostě žůžo! Tolik šarpíků pohromadě jsem teda ještě neviděla. Babu tam měla celou rodinu.. mámu, tátu, ségry, tetku Cecilku, babču Ailinku, prababču Kitinku a spoustu dalšího příbuzenstva. Já tam měla jen brášku a dědu, ale jinak spostu kámošů. Pěkně jsme si polítali, poslintali, páničci zase plkali a klábosili.. Bylo tam spoustu mňamek pro nás, pro páníčky až jsem z toho měla zaražené prdíky. No večer jsem padla k paničce do postýlky a spinkala jako štěně. Druhý den ráno jsem se zase těšila na kamarády, ale pršelo a mohla jsem si hrát jen chvilku. Pak jsme se všichni mačkali u výstavního kruhu. Byla to hrozná nuda a byla mi zima. Panička mě něco po třetí hodině táhla do kruhu, ale to už jsem byla tak otrávená z toho čekání, že se mi nechtělo vůbec nic. Jenže panička trvala na svém, pak se mi s panem rozhodčím hrabali v pusině nezdravě dlouho a to už mě fakt dožralo, že jsem tu papulu prostě zavřela a bylo to. Oceněná jsem byla známkou "Dobrá". Panička řekla, že dnes jsem sice nic nevyhrála, ale to nevadí, protože když nám bude zdravíčko sloužit užijeme si výstav ještě až až. Já byla tak šťastná, že už nejsme v kruhu, že jsem se konečně vykakala! No po dvou dnech bylo už na čase. Pak nám konečně otevřeli autíčko a já jsem se tak těšila domů, že jsem se ani nerozloučila s kamarády. Chtělo se mi hodně spinkat, byla jsem unavená a studily mě nožičky. Páníčci se ještě opusinkovali s ostatníma a jelo se domů. Cestu zpět jsme s Babu prospinkaly a byly pěkně mrtvé, ale už teď se těšíme na další setkání šarpíků.
24.6.2007 InterCanis Brno (Babu)
Naši páničci nás dnes nechali doma a sami vyrazili do Brna, kouknou a pozdravit naše kamarády. My s Aničkou měly důležitý úkol. Měly jsme hlídat partičku chlapíků, co nám zateplujou bydleníčko. Já hlídat umím,to jó, jenže ta partička den předtím zničila páníčkům elektriku a pak už jaksi nedorazila. Panička nadávala, že nemůže ani na počítač. No jo, když se nedá svítit.... Ale tohle naštěstí nemá vliv na naše papání a to je móc dobře. Andulka poslední dobou nepapá vůbec a já to spapám všechno za ní. Přece to panička nevyhodí, že? No, takže jsme hlídaly a hlídaly a nikdo nepřišel. Akorát večer páníčci a moc nám vyprávěli co viděli a kdo všechno nám posílá pusinky. Nejuslintanější nám poslal stejně Arky, paničce lepila ruka ještě doma.Tak se koukněte, jak jsme pěkně s Andulkou hlídaly.
hlídám...... hlídáš............... hlídáme................
8.7.2007 Já mám narozeniny!!!!! (Babu)
< xml:namespace prefix = o />
Když mi o Andulčiných narozeninách panička slibovala čokoládový dort, moc jsem nevěřila, že ho dostanu. Prý si ho pak sním s mou holkou. A opravdu!
Já mám narozeniny a svůj čokoládový dort! Jen má holka tady není, protože odjela do Prahy. Je mi smutno, že tu není se mnou ale dortíček mi zase zůstane celý, že. Možná bych jí měla kousek někam zahrabat než se vrátí, jenže Anička říká : co můžeš spapat dnes, neschovávej na zítra a má pravdu. Až spapáme všechny dobrůtky co jsem dnes dostala, spapám i dortíček. Taky jsem dostala spoustu pusinek za paničku Jarmilku, kde jsem se narodila, od sestřiček, od svého příbuzenstva, no prostě od všech co mě mají rádi. Už nemusím závidět Aničce, mám svoje narozeniny, svoje hračky, svoje mňamky a taky nový polštářek. Ten spapat nesmím. Panička říkala, že už jsem velká holka a mám mít nějaký rozum. Taky jsem se změnila. Už nejsem prý tak krásně bílá s růžovou kůžičkou, ale flekatá jako kravička a z heboučkého a huňatého kožíšku mi narostla delší píchací srst. Panička ještě říkala, že jestli budu takhle línat dál tak budu prý první šarpejí čínský naháč a ještě k tomu jsem prý pěkně vyčůraná. No, mě je to docela jedno, hlavně, že mě mají rádi a udělali mi dneska krásný narozeninový den. Taky se dokonce kvůli mě grilovalo!! Teda to bylo dobrůtek, mňam, mňam. Můj kluk mi koupil velikáánskou kost, že jsem jí nemohla ani unést a pěkně jsme spolu blbli. (s kostí i klukem)Páničci nás okřikovali, že jsme moc rozdovádění, ale to víte. Narozeniny mám vždycky jen jedny a dlouho jsem na ně musela čekat. Dnes to bylo opravdu moc príma a už se těším na další narozeniny!!!
22.7.2007 Výlet na Hukvaldy (Babu)
Ták a já byla dnes na výletě! Konečně jedeme pro našeho kluka. Prázdninoval na chatě u strejdy a mají tam i koťata. No ale ty nám nikdo neukázal (asi věděli proč). Anička říkala, že to bude pořádná psina, až budou ti prckové u nás. Takže jsme naložili kluka a jelo se na hrad. Bylo to fajn, zase blbnout v lese i když jsme musely být na vodítku. Mají tam totiž jeleny a nikdo je nesmí plašit. Do hradu jsme nakonec s Andulkou nešly. Bylo tam moc rytířů a randál a panička nechtěla aby nám zalehly uši z toho bubnování. Ale procházka to byla pěkná a u lišky Bystroušky jsme si mohly něco přát. No já si přála hlavně hodně papání, aby ho nikdy neubylo. Andulka si přála aby ptáčkové nelítali tak vysoko a aby ty koťata už byly doma. Prostě hezký výlet a už se těším na další.
4.8.2007 Krajská výstava psů na Slezskoostravském hradě (Anička)
Teda lidi, to byl den. Vyrazila jsem dnes s paničkou, klukem a Babu na výstavu, kde jsem původně ani něměla být. Začala jsem totiž dost línat, ale panička nic nevzdala a po dobrém likérku jsem byla za 14 dní fit. Takže jen co jsme dorazili na místo, zjistilo se, že Babu nechala doma očkovací průkaz. Panička nemeškala a vyrazila jako Fitipaldi pro něj. My jsme zatím s Babu okukovaly terén. Když dorazila panička, očuchávaly jsme všechny známé a tak jsme se s Babu s nimi zapovídaly, až jsem z toho nedorazila do kruhu, když mě volali. Naštěstí byl pan rozhodčí charakter a posoudil mě později a završil to vítězstvím. Na výstavě bylo strašně fajn a všechno bylo takové poklidné až to se mnou začalo šít. Přišel Babunčin kamarád Rony s paničkama a dokonce nás poznala (hlavně Babu-tu nikdo nepřehlédne) panička od šarpíka Enkiho. Byla tam se svou mopsinkou Ájou. Taky nás přišla pozdravit teta od Babunčine chovatelky Jarmilky. S Roníkem jsme šili kulišárny, ale paničky nás držely zkrátka. Babu mě zase všude hlídala a nechtěla, aby mě někdo obtěžoval, tak pouštěla na pejsky hrůzu svým vrčením. Byla to fajn psina. Vůbec celý den byl faj a pěkně jsme si to s paničkou i klukem užili. Poslední dobou se mi výlety móóc líbí. Odpoledne jsme si trošku s Babčou zatrénovaly bojová umění a po pořádném nášupu jsme chrápaly...a chrápaly...
25.8.2007 Kalhotkové období.. (Babu)
Teda ta Anička se opičí. Jen co jsem dostala svoje květinkované portky, měla Andulka za pár dní taky takové, ale s balónkama. Páneček se smál, že u nás to je jako v nějakém údolí... Tomu já nerozumím. Důležité je, že se u nás porád griluje a o papání není nouze. A to je dobře! Taky se nám vrátil z prázdnin kluk.To bylo radosti! Hned jsem ho poslintala a pak jsme spolu všichni odpočívali v jeho novém pelíšku.
29.9.2007 Huráá do Prahy (Babu)
Konečně jsem se dočkala slibovaného výletu do Prahy za naší holkou .Aničku pak čekala zase bonitace a nějaká výstava. Docela jsem se těšila, protože už jsem naší holku dlouho neviděla. Nejdřív jsme ji nemohli najít a pak jsem ji nemohla poznat! A ten blázinec v tom velikém městě!! Na travičku jsem musela daleko a ještě jsem jela výtahem.To vůbec neznám. Byla jsem pěkně vystresovaná, ale moje holka moc dobře ví, co mám ráda. U ní v bytečku jsem měla spoustu dobrůtek. Pak nám ukázala kde pracuje. Pejsci tam sice nesmí, ale my s Aničkou ano. Pěkně jsem si lehla u naší holky v baru na stupínek a hlídala. Poštěkala jsem všechny aby věděli, že si nesmí k naší holce nic dovolovat. Večer jsem mohla spinkat s páníčkama. Musím říct, že se mi v té Praze docela líbilo. Druhý den bylo velké loučení a ojezd do Rychet. Moc se mi tam líbilo. Zase jsem si poštěkala se svými kamarády a poslintala jejich páničky. Přijela dokonce moje maminka se svou paničkou. Moc jsem je pusinkovala a byla ráda, že je zase vidím. Byl to moc pěkný výlet, protože jsem se opět setkala se všemi, které mám ráda.
Klubová výstava KMDPP Praha-Rychety 30.9.2007 (Anička)
29.9.-30.9.2007 Výlet do Prahy
Panička nám slíbila výlet, tak se jelo. Nejdříve jsme navštívili naší holku. Panička chtěla vědět jak se má a jak se jí daří. Koupila nám spoustu dobrůtek, ale mě se tam moc nelíbilo. Vůbec jsem tam nemohla běhat jako doma a kakat jsem musela chodit pěkně daleko. V neděli mě čekala nějaká bonitace a ještě výstava. Těšila jsem se na ostatní kamarády, brášku a jeho smečku. Přišla i maminka Babu. Bylo to milé setkání s ostatníma šarpíkama. Někteří z nás, ale byli z toho tak unavení, že se jim vůbec nechtělo ani do kruhu. Já jsem nechtěla běhat, píchala mě do ťapek posekaná tráva a skákala jsem jako koza. Foukalo mi do uší a vůbec se mi nechtělo ukazovat se v nějakém kruhu, pak jsem ještě musela pár hodin čekat na bonitaci a to už jsem byla tak unavená, že jsem spinkala ve stoje. Moc jsem se těšila domů, do pelíšku...ale výlet se mi móc líbil.
7.10.2007 XXII.Wystawa psów rasowych Rybnik (Anička)
Dnes jsme s Babunkou vyrazily do Polska. Byla docela zima, ale když jsem se konečně dostala do kruhu tak jsem si chtěla zaběhat. Bohužel, paní rozhodčí už asi taky bylo zima a protože šarpeji byli poslední, moc si nezaběhal nikdo. Bylo to prostě šup, šup a bylo to. Všechny kruhy už byly prázdné tak se to jednoduše zkrátilo. Ale bylo to tam moc pěkné. Noví kamarádi.. a těch pejsků co tam bylo... Ovšem největší úspěch patřil Babu. To nakonec řekla sama paní rozhodčí, že nejkrásnější pei je dnes prostě Babu. Ptala se nás totiž, jestli je už flowered uznán, protože ona prý ještě nezná jeho standard. Myslím, že Babu bude mít každý v Polsku v mobilu, foťáku a na videu. Byla opravdu středem pozornosti. No,ale já si taky vedla docela dobře, byla jsem výborná II. a myslím, že jsem se tam taky docela líbila. I když Babu měla dnes svůj fakt velký den.
26.12.2007 Boží hod vánoční (Babu)
Teda musím říct, že oslavy miluju. Fakt. Měla jsem s páníčky už druhé vánoce a jednou narozeniny. Tolik papáníčka a tolik mňamek, to se jen tak nevidí. S Aničkou si to pěkně užíváme. Papání, spinkání, rozmazlování, dárečky, návštěvy,procházky... Prostě je nám moc hezky. Panička říkala, že už pěkně všichni lenivíme a že máme zavzdušněná bříška a vyhlásila tedy nějaké pochodové "odvzdušnění" a vytáhla nás do lesa. Babičku taky. A to já mám radost, protože babička má vždycky piškotek v kapsičce a to já samozřejmě můžu pořád. Cestou jsme koukly, jestli hlídá náš známý "medvídek", co se s ním Anička pusinkuje přes náš plot, když on jde se svýma páníčkama kolem. Babička ho hnedka cpala piškotkama, Anička se chtěla zbláznit jak ho viděla a on taky a já jsem ho poštěkala, aby si moc nevyskakoval. Panička nás okřikla všechny, že cizí pejsci se nekrmí a zavelela k návratu domů. A to jsem byla moc ráda, protože babičce zůstaly ještě piškotky a doma jsme samozřejmě dostaly pořádnou večeři, mňam.
