2008 2008 2008 2008 12.1.2008 III.Hanácká národní výstava (Anička)
Tak jsem opět po delší době vyrazila s rodinkou na výstavu. Byla jsem z toho celá nervózní, ale ráda. Musím říct, že v Olomouci to nebylo nic moc. Bylo bláto a naše Babu vypadala po 5 min. jako čuník. V hale plno pejsků, nedalo se ani projít a už vůbec jsem si nemohla hrát. Potkala jsem tam sice plno kamarádů, ale všichni byli na vodítku nebo v kleci, tak jsme moc ani neřádili. V kruhu jsem běhala po mokré podlaze a paní rozhodčí se smála mému ocásku a pořád říkala, že je "veselý". Vůbec to nechápu, ale paničce jsem udělala radost a říkala, že jsem jí dala pěkný dáreček k narozeninám. Pak jsem si povídala s Voxíkem a jeho novému bráškovi Lukovi se to ale vůbec nelíbilo. Chtěli jsme si zařádit, no páníčci nás drželi pěkně zkrátka. Bylo to príma, ale málo času a místa. Raději se budu těšit na další setkání, kde bude místa víc. Domů jsem přivezla pěknou medaili a ocenění V1, CAC. Babička mě odměňovala piškotkama, měla radost. Odpoledne jsme si užívaly s paničkou, slavily jsme obě .
4.2.2008 návštěva v Best Pei (Anička)
Začátkem února jsme si udělali výlet do chovatelské stanice Best Pei, aby tam panička omrkla štěňátka a zjistila co a jak. Zamilovala se totiž do nějaké Lambádky, prý žůžovní a ňuňovní… Oba byli z těch mimin celí pryč a panička žadonila, abychom si to jedno vzali domů. Nic proti miminům, ale mě stačí doma Babu. Celkem jsem se nudila a pokukovala jsem po Čokovi. Dělala jsem na něj oči a ták..S Čokem je psina, to musím uznat a taky se mi líbil už z Věšína. Ale mě se líbí vlastně všichni chlapáci.. i náš kocour. Tak jsme se s Čokem domluvili, že uděláme páníčkům radost a pořídíme jim naše společná miminka. Ti teda budou koukat! Už se moc těším, až je překvapím…. Ale Babu jsem to raději neřekla, ještě by mi mohla závidět 
.
10. 2. 2008 MVP Brno (Babu)
Dneska si páníčci s naší holkou udělali výlet do Brna. My jsme s Aničkou musely zůstat doma, protože panička řekla, že si chtějí udělat výlet sami. Asi se jim tam moc líbilo, přijeli až odpoledne a já už jsem byla nedočkavá. Mohli totiž zapomenout že máme papat včas, no. Naštěstí babička na nějakou tu mňamku nehledí a stále nám něčím přilepšuje. Páníčci nám pak vyprávěli o našich kamarádech, kteří v Brně byli. Muselo tam být hezky, jenom je škoda, že tam nemůžeme běhat jako na zahrádce. Tak jsme s Aničkou trošku řádily doma.
3.3.2008 ultrazvuk (Anička)
Dnes jsem jela s páníčkama k doktůrkovi, prý na nějaké vyšetření. To teda nevím, co chtějí šetřit. Já moc dobře vím co mám v bříšku, ale nikomu to neřeknu. Představte si, když jsme vešli do ordinace, vypl se proud 
. Panička byla celá na mrtvici, ale páníček zachoval klid a řekl, že se jdeme vyšetřovat. Tak prý honem, dokud ještě fungujou baterky! Fuj to bylo. Všude tma, na bříško jsem dostala něco studeného a pak už jen panička jásala a čučela do nějakého monitoru, jako máme doma, když čučí do počítače. Představte si, oni takhle blbli kvůli mým miminkům. No kdyby se aspoň zeptali, tak bych jim to řekla. Zatím si užívám jejich super péče, trošku blbneme s Babu a těším se na jedno člověčí miminko do rodiny.No jo,jaro .
10.3.2008 máme Anetku! (Babu)
Tak si myslím, že se u nás všichni zbláznili
. Anička si už vůbec nechce hrát. Prý má jiné starosti a musí se chovat důležitě. Bude mít miminka. K tomu ještě panička ječela radostí, že máme člověčí mládě! Asi se odstěhuju. Jestli mi nebudou dávat papat a ty mláďata mi zbaští moje granulky, odcházím. Ale možná si budou se mnou hrát... tak to ještě chvilku vydržím a uvidím, třeba bude i legrace a sem tam jim zbaštím papání já ...jůj, to bude psina!!!
4.4.2008 Jsem máma ! (Anička)
Tak jsem se dnes ráno stala konečně maminkou. Bylo to všechno tak rychlé, že ani páníčci nestačili koukat. Nejdřív přišla na svět holčička, stejná jako já a dostala od své budoucí paničky vznešené jméno Angelina (Endží), (550g, čas 2:33h) pak na svět vykouknul krémový chlapeček Aisík (500g, čas 2:56h) a chvilinku po něm i černý Arízek (550g čas 3:25h). Páničci dokonce stihli i jít ráno do práce a já jsem si šla s prckama odpočinout než se panička vrátila. Musím si prcky pěkně hlídat, jelikož Babu je hrozně zvědavá a neustále mi k nim strká tu svoji velkou tlamu
24.4.2008 (Babu)
Víte lidi, od těch dob co jsem se stala tetou, to vypadá u nás doma někdy jako v blázinci. Pořád jenom hlídám nějaká mimina. Kdyby alespoň tak neječeli, někdy mi zalehne i ouško. Ale naštěstí mi nelezou do papání. Ani to dvounohé a nemůžou ani ty čtyřnohé. Což je docela výhoda 
. Misku mám stále plnou dobrot a občas něco zbaštím i Aničce, když se zrovna nedívá. Večer bývám unavená jako pes, že nemám čas ani chrápat. Jó být hlídací pes je někdy dřina....
Musím říct, že být maminkou je sice moc krásné a příjemné, ale trošku to unavuje. Angelina a Aisík jsou temperamentní a hyperaktivní jako já a někdy dokážou pěkně zlobit. Panička říká, že mám možnost poznat jaké jsem prý byla éro já. Ale já zase tak moc nezlobím... Jen musím všechno vidět, u všeho být, všechno slyšet a hlavně mít přehled. Nejraději proháním lidi na kole, co jezdí kolem našeho plotu, ale prckové mi ještě nestačí. Běhají pomalu a raději dávají přednost okusování a zlobení naší Babu
.
1.5.2008 (Babu)
Panička říkala, že si musí od nás odpočinout a utekla do práce. Svátek nesvátek, pracovat se prý musí. Caparty nám nechala na hlídání a s klidem si odfrčela na celý den. Prckové už mají 4 týdny a začínají pěkně řádit. Jsou to pacholci. Všude vlezou a já abych je hlídala. Anička se někdy ani nechová jako máma. Pořád lítá po dvoře a chvilinku neposedí. Je ďáblík jako ti prckové. Naštěstí se malí rychle unaví a pak chrápou až hrůza. Alespoň ,že s námi zůstal doma páníček. Ten má pro nás vždycky nějakou dobrůtku navíc. Panička je docela přísná, říká, že jsme mlsné kozy.
10.5.2008 Krajská a Klubová výstava Hlučín (Anička)
Dneska si páníčci vyrazili bez nás. V Hlučíně byla výstava, na které jsme se před rokem s Babů seznámily s květovaným Roníkem a černým Voxíkem. Rony se líbil Babu a mi zase Vox. Panička nám pak vyprávěla, že Voxík tam byl se svým novým bráškou Lukem, který se poprvé vystavoval. Bylo tam prý hodně pěkných a žůžovních pejsků a feneček. Ale chyběl prý bráška Apollo, kterého už dlouho nikdo neviděl. To věřím, že hafani byli super. Já chodím na výstavy ráda, dobře si tam pokecáme . Ale s lidmi to bude asi jiné.. Panička říkala, že když se někomu těžce odpovídá na pozdrav i "BÚ" , protože se mu čumáček kroutí jako po kvašeném zelí, tak z toho prý nikdy nic dobrýho nekouká. Tohle vůbec nechápu, protože nám se po zelí čumáček nikdy nekroutí. Nejraději máme to od babičky, co má ve sklepě v sudu a na pozdrav vždycky říkáme HAF ! Páníčci se tam museli mazlit snad se všemi pejsky.. To bylo nových pachů než jsme si je s Babů očichaly.. Bylo nám trochu líto, že jsme se nemohly vidět s kamarády, ale doma taky špatně nebylo. Hlídala nás babička a ta nás vždycky krmí něčím jiným než páníčci. Takže jsme se i s prckama všichni pořádně nadlábli..
23.5.2008 Loučení (Anička)
Po krásných, dlouhých a úžasně prožitých společných týdnech nastalo loučení. Pro Angelinku si přijeli hrozně fajn páníčci s šarpejkou Šerpinkou. Bylo príma lítat společně po zahradě a povídat si po psím. Šerpi se mi moc líbila, protože jak říkala naše panička... je stejně prdlá jako já . Budou s Angelinkou príma dvojka, jelikož ta moje malá holčička má temperament na rozdávání. Večer, když nastal čas loučení, panička pěkně bulila. Pravda, bylo mi taky smutno, ale máme přeci ještě kluky ! A taky jsem tu já i Babu. S námi nebude panička nikdy sama ! Samozřejmě, že nám všem bude móc smutno, ale vím, že Angelinka se bude mít dobře. Má skvělou lidskou smečku, která si ji včetně Šerpinky velice zamilovala a to je moc dobře.
Měj se moc krásně holčičko naše ! Přejeme ti jen to dobré a spoustu krásně prožitých let v nové smečce. Buď šťastná a žij ten nejbáječnější psí život ! Máme tě rádi 
.
2.6.2008 Aisík nebo Aríz??? (Babu)
Tak se nám panička zbláznila. Po odjezdu hyperaktivní Angelinky řešila, který kluk prý u nás zůstane. Ovšem nám je úplně jasné, kdo za paničkou nejvíc běhá a kdo se s námi chce dělit o její lásku. Úplně nám stačí, že nám lozí do pelíšku a klidně nás i vytlačí. S klidem lorda sežere moje papáníčko a ještě u toho nehorázně chrochtá a funí. Všichni ví, že když jsem chrápala já tak panička šílela a stěhovala mě nebo sebe do jiného pelíšku. Ale když tohle prasátko řeže celou noc, tak to paničku hlava vůbec nebolí.. Já to fakt nechápu! A tak nás opustil Aisík... 
Můj veliký oblíbenec a sladký blonďáček, jak jsme mu všichni říkali. Má velikanánskou rodinu, pro kterou je on vesmírem. A hlavně, nebydlí daleko a můžeme se vídat ! Aisíčku, sluníčko měj se krásně a buď šťastným šarpejem......Myslím, že už je jasné kdo u nás zůstal. Černý, tlustý a chrápající valibuk, který si dokázal v první minutě narození, získat srdce naší paničky..
14.6.2008 Užíváme si... (Anička)
S paničkou je fajn psina.. Dnes byla nějaká nechodící.. nemohoucí... Prý ji nějak střelilo v zádech.. to má z toho, že se furt tahá s Arízem do schodů a ze schodů... Je už pěkná kulička a panička z něj má radost. Ovšem dnes jsme dováděli sami a rádi a panička s námi vůbec neběhala. To bylo skvělé.. řádíme jako tajfuni a to je super. Aríze naučíme pěkným rošťárnám...
22.6.2008 Chůva na hlídání.. (Babu)
Tohle léto jsem prostě chůva. Musím dávat pozor na Arízka, ale sem tam mu jednu výchovnou vlepím. Neustále mi kouše kotníky až to bolí, sežere na co příjde, pořád by si jen hrál a v noci...?? No tak to neskutečně chrápe !! A to ještě dohlížím na malou Micinku protože její máma, velká Micka se stejně jako naše Ančí někde po zahradě toulá. Micka občas dotáhne ty odporné myši a klidně nám je strčí do pelíšku. Prý abychom všichni ochutnali....Brrr , tak tohle bych nikdy nepapala.
Panička říká, že jsem ta nejlepší psí teta na světě a vždycky mě něčím dobrým tajně odmění. Když udělám oči na babičku, dostanu dobroty i od ní, že jsem tak vzorná.Takže mám celodenní nášup dobrůtek a to mi za to hlídání přeci stojí, ne?
28.6.2008 Jedeme za bráškou (Arízek)
Dnes jsem se nemohl dočkat odpoledne. Jeli jsme s paničkou pro páníčka do práce a hurá navštívit brášku Aisíka. Jejda to bylo radosti. Pěkně jsme na sebe vrčeli a pak samozřejmě blbli. To víte, když se potkají dva chlapi, musí všechno probrat. Kdo má větší sílu.. kdo víc štěká a ták.. Všichni z nás měli radost, že pěkně rostem a hlavně baštíme a už jsme si domluvili další setkání. Doma pak máma s tetou čuchaly, čím to voním a bylo jim líto, že za Aisíkem nemohly taky. Říkám, klid holky, brzy se uvidíme všichni 
.
8.7.2008 II.narozeniny (Babu)
A mám zase narozeniny! Prý už jsem velká holka, ale já už jsem velká dávno. Musím se přeci postarat o naše přírůstky. Anička nemá čas, stále někde trajdá a já musím dávat na všechny pozor. Chodíme s páníčky na procházky a užíváme si prázdnin. A někdy jen tak lenošíme. Ale né úplně, víte co to dá práce vylízat všechny misky s papáním a prohnat cizí kocoury ? To není jen tak ! Ale máme to rozdělené s Aničkou. Ona prohání kocoury, já uklízím misečky. Když ještě příjde babička a dokrmí nás dobrůtkama, tak v noci páníčci jenom hulákají, že v tom plynu se nedá spát. Jenže my spíme u otevřeného okna a žádné plyny necítíme, tak nevím, co furt mají 
-
červenec 2008 (Arízek)
Rostu jako z vody a užívám si s páničkama, a tetou Babu i mamčou. Je to moc fajn být všichni spolu a dělat blbosti (hlavně já). Chodit na procházky, hrát si, slavit narozeniny, prostě pořád se něco děje. Ale nejraděj zaujímám polohu hlídacího psa před domem a poštěkám všechny, co nám koukají do dvora. A řeknu vám, že koukají...no copak jsme nějaká Zoo?
9.8.2008 Krajská výstava Ostrava (Babu)
Protože ten pacholek Aríz je pro paničku momentálně středem vesmíru,vyšli jsme si celá rodinka na výstavu na hrad. Dorazil tam i náš malý Aisík, ale musím říct, že z kluků už jsou pěkná psiska. Oba odešli z kruhu s pěkným posouzením a panička říkala, že trénovat se musí pěkně od štěňátek. Bylo sice ošklivé počasí, ale můj kamarád Bestík dorazil na podívanou taky. Říkal, že se mu vůbec nechtělo vstávat z postele, ale musel nás prý vidět. Tomu říkám kamarád.
Všichni jsme byli pěkně mokří, ale rádi, že jsme se opět s některýma viděli. Musím se však pochlubit, že já do kruhu ani nemusela a byla jsem středem pozornosti a paní rozhodčí mě moc chválila. No jo, asi budu muset do ciziny, abych byla také "výstavní".
21.8.2008 výlet na Kružberskou přehradu (Anička)
Aríz a Babu dnes zůstali doma a já jela s páničky na výlet. Prý by jim bylo vedro a nevydrží tolik co já.. no, jo.. kdyby se tak nepřecpávali... Takže jsme naskákali do auta u hurá do přírody. Tam bylo krásně! Jen voda byla trochu studená. Moc se mi líbilo běhat po lese a sbírali jsme i houby. Vylezli jsme na nejvyšší skálu a koukali po okolí. Po dlouhé době jsem si opět užila s páníčky pěkný sólo den. Prý to byla odměna po štěňátkách. Bylo mi s páníčky moc hezky a těším se na další výlet!
23.8.2008 výlet na hrad Hukvaldy (Babu)
Taky jsem se dočkala výletu...No jo, já musela počkat až se umoudří počasí, sluníčko mi nedělá dobře. Aríz putoval k paniččiné holce a my holky a smečka od nás z vesnice jsme vyrazili na další výlet na hrad. Bylo to moc príma, Aríz nám nechrochtal za uchem, nebylo horko a bylo tam moc nových pachů. Bylo příjemné, že jsme nemusely zůstávat nikde uvázané a psi mohli opravdu všude. Pěkně jsme se s Aničkou vylítaly a utahaly, že jsme zpět v autě chrápaly až domů. Samozdřejmě, jen co jsem dostala svoje papání, únava byla pryč a už jsem zase lítala po dvorku. Ale co si budem povídat.. přiznám se, že po napapání jsem už Večerníček neviděla. Spala jsem jak špalek.
Tak se stěhuju. Prý musím. Mamča Anča a teta Babča mají nějaké ty své dny a já musím z domu. Naštěstí nejedu daleko a ani nejedu k cizím. Panička má velkou smečku, tak budu u jedné z jejich holek. Docela se těším, bude to změna a určitě i psina. Navíc v paneláku jsem ještě vůbec nebyl a výtahem jsem taky nejel.Budou tam kamarádi a určitě budu mít celý dům pro sebe a postel taky.. Holky mi budou určitě chybět, ale brzo se uvidíme..Teď se těším na nové dobrodružství...
Září (Arízek)
Tenhle měsíc je teda nějaký divný. Poté,co jsem zase mohl za holkama, netvářily se zrovna moc nadšeně. Prý jim náladu kazí škaredé počasí a hlavně mamča Anička říkala, že teplo vypadá jinak a že je zima,že by psa nevyhnal. To nechápu, jakápak zima.. Já běhám, skáču, pronásleduju "kolaře", štěkám na vetřelce, proháním kočičky a žádná zima mi není. Je to paráda, lítat celý den po dvoře. Večer jsem pak unavený, že usínám u zpráv. Ale s paničkou spát zatím nemůžu, tak spím s klukem. Prý strašně chrápu a panička by neslyšela televizi.Tak chrápeme s klukem oba a nevadí nám to
5.10.2008 Krajowa wystawa Rybnik-Kamień (Arízek)
Tak si představte, že jsem byl na výstavě v Polsku. Holky zůstaly doma a já jel se všemi mými paníčky sám na svou druhou výstavu. Přiznám se, líbilo se mi tam. Byl jsem středem pozornosti a všem jsem se moc líbil. Občas jsem se s někým poštěkal, ale s fenečkama jsem byl velký kamarád. Dokonce mě přišel podpořit i maminčin a tetin kamarád Bestík. Nejdřív mi vynadal, ale pak jsme uzavřeli mír. Mimochodem, Bestík se pyšnil velkou medaili a titulem CWC
16.10.2008 Užíváme si podzimních dnů... (Babu)
Tak si představte, že se nám doma rozrostla kočičí smečka o další Micinu. To je něco pro nás! V tom psím počasí se alespoň nenudíme. Někdy ani nevíme kam dřív skočit. Jestli za Mícou 1. nebo 3. Ale ta poslední, je ještě malinká, tak alespoň proháníme ty dvě. Anička neustále blbne s Arízem a občas je musím oba napomenout aby se chovali slušně. Aríz je pěkný puberťák a příšerně chrápe. Vůbec se nedivím, že panička utíkala z pelíšku, když jsem chrápala já... Aríz ale chrápe daleko víc a teď utíkáme pro změnu všichni. Jenže panička to vymyslela pěkně. Aríz chrápe s naším klukem a my holky s páníčky...Jenže občas musíme stejně utíkat... to když si Anička prdne . Páníček říká, že to je horší než bojový plyn. Prostě u nás je stále veselo a to nemluvím o tom, jak se panička rozčiluje, když Míca č. 1 a Míca č. 2 dotáhnou na rohožku myši. To máme u dveří každý den tak tři. Já nechápu, proč nám je ty Miciny stále nosí...Však počkejte kočky jedny.. to bude něco až přineseme s Aničkou na rohožku každá jednu Mícu.
25.- 26.10.2008 výlet do Kladna a Klubová výstava Exotic klubu (Anička)
Konečně přišel den D a my se pojedeme podívat na mojí holčičku Angelinku. Moc se všichni těšíme, určitě nám už holka vyrostla. Ráno jsme ovšem zažili všichni pořádný šok. Jen pár hodinek před cestou do Kladna, nám narazila opilá řidička do domečku! Co je horší, my nic nevíme, protože jsme byli všichni tak utahaní, že jsme spali jako dřeva. O to větší bylo překvapení v zahradě a rychlé přemýšlení jestli jet nebo nejet. Páníčci se rozhodli, že pojedem a výlet si nepokazíme a zanechali auto autem a vyrazilo se. Cesta byla dlouhá, ale čekal nás pěkný hotýlek, návštěva Endží a Šerpi a opusinkování jejich paničky a samozřejmě očmuchání jejich domečku a zvířátek. Z Angelinky jsem byla nadšená, holka jedna je bojovnice jako já a všechny nás pořádně poštěkala. Na návštěvě se nám moc líbilo a dostali jsme všichni krásné dárečky. Večer jsme se vrátili do hotelu, hezky se vyspinkali a v neděli ráno jsme se už těšili na kamarády a výstavu Exotic klubu. Šerpi a Endží přijela s páníčky, abychom trefili. My totiž často bloudíme. V sobotu jsme místo do Kladna dojeli do Slaného, to byla psina. Výstava byla v hospůdce, bylo tam sice nakouřeno, ale bylo tam tolik kamarádů, že to nevadilo. Panička nás nechala vyfotit a hrozně se radovala z foteček. Do kruhu šel Arízek první, všichni jsme mu drželi packy a byl oceněný známkou VN 1. Endží to okoukala a šikulka jedna dostala také VN 1. Děti moje, mám z vás velikou radost. Já jsem myslím paničce udělala také velikou radost. Bylo nás v kruhu pět a já byla V 3. Panička se radovala a já taky jen už mě to tam moc nebavilo. Pak šel ještě Arízek a Endží znovu do kruhu a Arízek dostal pohárek. Bylo mi líto, že Endžínka pohárek nedostala, ale stejně byla holka šikovná a já šťastná máma. Škoda jen, že nepřijel ještě Aisík. Snad příště. Po výstavě a popusinkování všech kamarádů jsme se šli všichni vyspinkat. Budeme se těšit na další setkání šarpíků.
20.12.2008 Mám angínu!!!! (Babu)
Tak už konečně vím, co to znamená, když panička říká, že ji trefí šlak! To je něco móóc super!! Víte, ona byla v práci a nás hlídala celý den babička. Nebylo mi dobře, tak jsem polehávala a čekala až páníček večer přiveze paničku. Jenže to byla doba! Když panička konečně dorazila a viděla, jak ji smutně vítám.. pořád opakovala, že tohle nepřežije, že jí trefí šlak. Vzala mě do pelíšku, přikrývala, měřila teplotu a byla móc hodná.. Nepřetržitě mně opečovávala a chvílema byla hodně smutná..To víte, 40°C teploty, to rozhodí každého. Hladila mě a říkala mi sluníčko, Babuško, zlatíčko, no byla fakt moc hodná!! Ona snad celou noc nespala, jen aby mě hlídala. Brzy ráno odjela i s páníčkem do práce, aby se hned vrátila a co lepšího je nenapadlo, než mě vzít k doktorce
. Doktorka ale hned odhalila problém mé teploty a malátnosti a konstatovala, že mám angínu jako prase! Dostala jsem píchance, au , au, ale k něčemu to bylo dobrý.. půl kg jsem zhubla, tak věřím, že panička se jistě "ukáže". Takže, až boudou páníčci říkat, že je trefí šlak, tak to je moc báječné a moc příjemné. Budou se o nás starat a v noci ani oka nezahmouří a to je moc a moc fajn a co víc, kvůli nám si vezmou volna, dovolené, zruší všechny nepotřebné schůzky, nehnou se z domu a všechen čas tráví s námi.. Jůůj to je skvělé!! A vaří jen samé lahůdky, takže žádné granule. ( Kdo je taky má při bolestech v krku polykat, že?) Při těch dobrůtkách každý pejsek zapomene, že ho něco bolí.. jé, že bych angínu měla pořád? Alespoň panička měla kvůli mně čas konečně dodělat vanilkové rohlíčky, které tak moc miluju.
23.12.2008
kontrola Babuščiné angíny a návštěva centra Ostravy
Vánoce 2008
26.12.2008 Užíváme si ... (Anička)
Tak letošní svátky si opravdu užívám.. Od té doby co jsem na světě a poznala jsem kouzlo vánoc, hrozně moc se na ty dny těším. Panička dokonce tvrdí, že po osmi letech má opravdu možnost být doma a užívat si tak dlouhé volno.. a je to fakt znát. Pořád jsme všichni spolu, chodíme na procházky, hrajeme si a hrozně moc jsem se těšila na dárečky. Skoro všechny jsem si vyčmuchala. Já jsem holka mazaná a nějaké schovávání u mě prostě neplatí. Mám uši a poslouchám, co si páníčci povídají a vím, kam všechno schovávají.. Ale stejně mě letos Ježíšek překvapil a přinesl něco, co jsem si nevyčmuchala. Já prostě dárečky miluju. Také mám ráda, když si s páníčky posedáme a poleháme všichni na zem, přitulíme se koukáme na televizi. Zobeme nějaké mňamky, nikam nespěcháme a jsme prostě všichni spolu.. je to hrozně moc fajn. A dokonce napadl i snížek.. trošku je mi líto, že s námi nebyl Aríz. Měl vánoce u naší holky, ale pro dárečky si přišel. Pěkně jsme si zařádili...a hlavně, byla jsem ráda, že mám tu svou rodinku pěkně pohromadě... Letos si opravdu užívám.....
